Šest talentů z AV ČR získalo Vědecké ceny Francouzského velvyslanectví
02. 07. 2025
Jaderný výzkum, humanitní a společenské vědy, chemie a farmacie jsou čtyřmi ze sedmi kategorií, v nichž Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé vědce a vědkyně. Právě ve zmíněných oblastech letos uspěli zástupci Akademie věd ČR. Ocenění převzali 26. června 2025 v Buquoyském paláci.
Za přítomnosti francouzského velvyslance Stéphana Crouzata, nositele Nobelovy ceny za chemii a iniciátora akce Jean-Marie Lehna a Tomáše Kosteleckého z Akademické rady AV ČR převzalo ocenění 22 vědců a vědkyň. Z 60 výzkumníků, které letos nominovala jejich pracoviště, je vybírala porota složená z českých a francouzských odborníků na základě kvality a originality výzkumu.
Cena se pojí s finanční odměnou. Badatelé a badatelky na prvních a druhých místech navíc získávají stipendium na měsíční stáž ve zvolené francouzské laboratoři. Mezi oceněnými najdeme tři vědce a tři vědkyně z Akademie věd ČR.
Akademické talenty
Do Akademie věd ČR putovala první dvě místa v kategorii ceny Henriho Becquerela za jaderný výzkum. První místo získala Barbora Sedmidubská z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, druhé Jiří Jarošík.
V humanitních a společenských vědách získala „stříbro“ v ceně Jacquese Derrida Zuzana Golec Mírová z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Speciální cenu Platformy CEFRES za nejlepší vědecký článek si z předávání odnesla Nikola Tohma z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
V kategorii ceny Jean-Marie Lehna za chemii zvítězil Maximilián Lamanec z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Z téhož pracoviště uspěl také Martin Volek, který obsadil druhé místo v ceně Sanofi za farmacii.
Žebříček všech oceněných včetně témat jejich prací najdete na webových stránkách Francouzského velvyslanectví v Praze.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Francouzské velvyslanectví v Praze
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.