Zahlavi

Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně

04. 07. 2025

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.

Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy, ale ne všude a ne za všech okolností. „Zjednodušeně řečeno, přínos rostlinné rozmanitosti pro ukládání uhlíku závisí na tom, kolik uhlíku už půda obsahuje a v jaké formě,“ říká vedoucí studie Šárka Angst z Biologického centra AV ČR. „Půdy v původních lesích a některých loukách jsou nasycené stabilním uhlíkem a zvyšování rozmanitosti rostlin už nemá tak velký efekt jako například v intenzivně využívané zemědělské krajině či v hlubších vrstvách půdy chudé na uhlík. Právě tam má biodiverzita největší pozitivní dopad, může výrazně přispět k ukládání uhlíku, a tím i k ochraně klimatu,“ vysvětluje Šárka Angst.

Uhlík se v půdě ukládá do různě trvalých forem. Autoři rozlišují dva hlavní typy:

  • Uhlík uložený v méně stabilní organické hmotě (POM – particular organic matter), kterou tvoří poměrně čerstvé, částečně rozložené organické zbytky rostlin (např. listí, kořeny, stonky) a která zůstává v půdě krátkodobě v řádu dní až několika let.
  • Stabilní uhlík navázaný na půdní minerály (MAOM – mineral associated organic matter), který může v minerálních částicích půdy přetrvávat po staletí.

Rostlinná biodiverzita ovlivňuje oba typy jiným způsobem a v závislosti na typu ekosystému. V některých případech se pozitivní vliv projeví spíše v tvorbě nestálé organické hmoty (POM), jinde pomáhá ukládání stabilního uhlíku (MAOM). „Naše studie ukazuje, že bychom neměli očekávat univerzální přínos biodiverzity pro půdní uhlík ve všech podmínkách,“ říká spoluautor studie Gerrit Angst z Biologického centra AV ČR. „Naopak je potřeba zohlednit typ půdy, její využití, klimatické podmínky i složení rostlinného společenstva. Jen tak můžeme biodiverzitu cíleně využít pro zlepšení půdní kvality a ukládání uhlíku.“

Studie vznikla ve spolupráci s badateli z Německého centra pro výzkum biodiverzity (iDiv), Lipské univerzity, Cleveland State University a Max-Planckova institutu pro biogeochemii. Vědci zároveň vyzývají k dalšímu výzkumu, například k dlouhodobým pokusům napříč různými klimatickými a půdními typy, které by lépe ověřily vliv biodiverzity na ukládání uhlíku. Podle autorů je pochopení těchto souvislostí klíčové pro ochranu půdy a udržitelnou péči o krajinu, a tedy i pro boj s klimatickou změnou.

Odkaz na publikaci:
Angst, Š., Angst, G., Mueller, K.E. et al. Un(der)explored links between plant diversity and particulate and mineral-associated organic matter in soil. Nat Commun 16, 5548 (2025).
https://doi.org/10.1038/s41467-025-60712-6

Více informací:

Mgr. Šárka Angst, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 782
sarka.angst@bc.cas.cz

Dr. rer. nat. Gerrit Angst
Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 782
gerrit.angst@bc.cas.cz (hovoří německy a anglicky)

Mgr. Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
PR manažerka
+420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

TZ ke stažení zde

 

Experimentální rostlinné plochy

Experimentální rostlinné plochy

FOTO: The Jena Experiment

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce