
Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
16. 04. 2025
Pavel Hozák, vedoucí Laboratoře biologie buněčného jádra na Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování, získal prestižní mezinárodní ocenění Paul Nakane Prize za celoživotní přínos v oblasti histochemie a cytochemie.
Toto významné ocenění, udělované jednou za čtyři roky celosvětovou Mezinárodní federací společností pro histochemii a cytochemii (IFSHC), oceňuje výjimečné mezinárodní vědecké lídry, kteří se zásadním způsobem zasloužili o rozvoj těchto disciplín. Profesor Hozák převezme cenu a přednese plenární přednášku na nadcházejícím mezinárodním kongresu histochemie a cytochemie (ICHC), který se bude konat v italském Rimini ve dnech 27. – 30. srpna 2025.
Profesor Hozák je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti buněčné biologie, především v oblasti struktury a funkce buněčného jádra. Jeho vědecká skupina na Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zaměřuje na výzkum mechanismů regulace genové exprese prostřednictvím jaderných struktur. Skupina například popsala roli fosfoinositidů v jádře při regulaci transkripce, charakterizovala funkce jaderného aktinu a aktin-vázajících proteinů a objevila zapojení jaderného myozinu I do aktivity RNA polymeráz I a II.
"Velmi si tohoto ocenění vážím a vnímám ho nejen jako uznání mé práce, ale celého našeho mezinárodního kolektivu, který se na výzkumu podílel. Těší mě, že česká věda získává stále větší mezinárodní uznání," uvedl Pavel Hozák.
Toto ocenění zároveň potvrzuje rostoucí vliv české vědy na mezinárodní scéně a posiluje spolupráci mezi českými a zahraničními výzkumnými týmy. Cena Paul Nakane Prize je příkladem toho, jak český výzkum přispívá k globálnímu vědeckému pokroku a jak jsou čeští vědci uznáváni ve světě.
Cena nese jméno významného vědce Paula K. Nakaneho, který se v 60. letech 20. století zásadním způsobem podílel na rozvoji metod enzymaticky značených protilátek – techniky, která stála u zrodu moderní histochemie a imunodiagnostiky. Jeho průkopnická práce otevřela cestu metodám jako ELISA nebo Western blot, které se dnes běžně používají ve výzkumu i medicíně.
Kontakt:
Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat.
Ústav molekulární genetiky AV ČR
koordinátorka PR
+420 774 798 184
eliska.konarikova@img.cas.cz
Přečtěte si také
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.