Archiv aktualit

Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Ve svých výzkumech se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který vytvořil také webový portál delnickekolonie.cz. O tématu jsme psali v A / Magazínu v článku Ubytko pro dělníky.

Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá, zkoumají vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR v aerodynamickém vzduchovém tunelu v Novém Kníně. Vkládají do něj modely měst či krajiny a pozorují, jak se v nich turbulentní proudění chová. Už takhle prověřili „Staromák“, kovohutě na Příbramsku nebo třeba kravín. O větrných experimentech píšeme v hlavním tématu aktuálního A / Magazínu.

Dva dny – 16. a 17. června 2025 – přinesly úspěch ve dvou literárních soutěžích třem knihám a ediční řadě Nakladatelství Academia. V pondělí 16. června 2025 zvítězily jeho publikace ve dvou kategoriích Cen Josefa Hlávky za vědeckou literaturu, následující den nakladatelství uspělo v Cenách Miroslava Ivanova pro díla literatury faktu, kde získala ocenění také publikace Historického ústavu AV ČR.

Vítr má stovky rolí: někdy pomáhá, jindy ničí. V aktuálním čísle A / Magazínu jsme prozkoumali několik jeho podob. Třeba vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR proudění vzduchu simulují ve speciálních tunelech s maketami měst, aby zjistili, jak se vítr chová mezi budovami. Když se živel utrhne ze řetězu, jsou na pozoru zase badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kteří studují větrné bouře zvané derecho, nezřídka řádící i v Česku. Přifoukněte si vědomosti při čtení nejen hlavního tématu, ale i dalších zajímavých článků v časopisu Akademie věd ČR.

Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.

Olomoucké knižní klenoty, léčivé rostliny či lovci mamutů jsou tématy některých z projektů, na nichž spolupracují pracoviště Akademie věd ČR s kraji a mikroregiony v programu Regionální spolupráce AV ČR. Vybrané z nich přiblížili vědci a vědkyně 19. června 2025 v Brně na setkání představitelů Akademie věd ČR se zástupci krajů.

Odkrýváme příběhy minulosti. Tak zní motto letošního ročníku Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro milovníky archeologie a historie. Zájemci mají možnost podívat se v doprovodu zkušených odborníků na více než stovku známých i zapomenutých lokalit po celé republice, prozkoumat je a dozvědět se něco nového.

Hoříte pro svůj obor a chcete si zpestřit léto i načerpat nové impulzy pro výuku? Nenechte si ujít srpnové akce Akademie věd ČR pro učitele přírodních věd a dějepisu. Čeká vás pestrý program s přednáškami vědců a vědkyň i výměna zkušeností s kolegy a kolegyněmi z celé republiky – to vše v inspirativní atmosféře. Přihlášky přijímáme do 22. června 2025.

Večer 11. června 2025 patřil zaměstnancům Akademie věd ČR. Na tradičním koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který pro ně instituce každoročně ve spolupráci s hudebním tělesem připravuje, tentokrát zazněl program nazvaný „La valse & La mer“. Sestával z děl Jeana Sibelia, Hectora Berlioze, Clauda Debussyho a Maurice Ravela.

Jak žili naši pravěcí předkové v místě, kde nyní vzniká jedna z nejočekávanějších dopravních staveb, v okolí Pražského okruhu? A jaká svědectví po sobě zanechaly další kultury, které po nich oblast osídlily? Archeologové ukončili terénní práce na 126hektarovém území a shromáždili tisíce artefaktů, které čekají na detailní prozkoumání. Řadu zajímavých předmětů, mezi nimi kamenné nástroje z neolitu či jantarové korále, které ve své době byly vyvažovány zlatem, představili ve čtvrtek 12. června 2025 odborníci na tiskové konferenci v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.